|
Řád premonstrátských řeholních kanovníků je duchovní řád řeholních kanovníků (tedy nikoli mnišský řád, členové mají kněžské svěcení). Má také svou ženskou větev a součástí premonstrátské rodiny je i Kongregace sester premonstrátek.
Název premonstráti vznikl podle mateřského kláštera ve francouzském Prémontré, který založil v lesním údolí poblíž burgundského Laonu roku 1120 Norbert z Xantenu. Jako samostatný řád potvrdil premonstráty roku 1126 papež Honorius II. (zpočátku se nazývali norbertini).
Premonstrátský řád se stejně jako cisterciáci rychle šířil po Evropě. Oba řády vytvořily pevné a vlivné organizace, řízené z jediného centra – z původních klášterů. Jejich představitelé významně zasahovali i do politického života. Premonstráti poté působili jako misionáři mezi Polabskými Slovany, Prusy, Zemgaly a Litevci. Určitou roli hráli také při kolonizaci.
Premonstráti se řídí řeholí sv. Augustina. Mezi hlavní zásady jejich řehole patřil asketický způsob života (ovšem ne tak přísný jako u cisterciáků), konání kněžských povinností mezi věřícími (kázání, zpovídání), charita, rozvíjení vzdělání a vědy. Hlavní činností řádu je kazatelství, práce v duchovní správě, vědě a školství.
V roce 1990 měl řád po celém světě 73 klášterů s 1349 členy, z nichž mělo 979 kněžské svěcení.
První premonstrátský klášter v Čechách byl založen roku 1143 na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, který premonstráty přivedl do českých zemí. Strahovský klášter je dosud hlavním centrem premonstrátů v Čechách. Pod jeho pravomoc spadá klášter Milevsko, dále jsou v České republice premonstrátské kláštery Teplá, Nová Říše a Želiv. V roce 1998 byl obnoven klášter premonstrátek v Doksanech.
Premonstráti
Premonstrátky
České kláštery premonstrátů
|